Prostorové odsávací systémy svařoven typu Push–Pull

O negativních účincích svařovacích dýmů na lidský organizmus, už bylo v minulosti publikováno mnoho. Neustále se setkáváme s poměrně chladným přístupem odpovědných pracovníků a svářečského personálu k této problematice.

Charakter výroby svařovaných konstrukcí v mnohých výrobních společnostech neumožňuje praktické a efektivní použití lokálního odsávání od zdroje vzniku emise, někde je to trvalá neochota svařovacího personálu se efektivně těmito prostředky chránit, jinde je problém s manipulací nebo s migrací svářečů po svařované konstrukci která snižuje produktivitu jejich práce.

[widgetkit id="2" name="blog-clanek2"]

Pokud tyto faktory jsou natolik nepřekonatelné ve výrobním procesu je možno využít stejně efektivních systémů odsávání, které mají také své „ale“. Jedním z těchto systému, který se hojně ve vzduchotechnické praxi používá je prostorové odsávání s lineárním odvodem svařované emise z prostoru haly. Někdy se tato metoda nazývá odsávacím systémem Push-Pull.

Tento systém pracuje na principech fyzikálních vlastností svářečského plynu, který využívá jevu, jenž vzniká během svařování. Teplem ohřátá emise stoupá přibližně do výšky cca 4 - 6 m, kde vlivem ochlazení dochází k vytváření koncentrovaného mraku. Ochlazením a koncentrací dochází k jevu, kdy částice rozptýlené v prostoru uvedeného rozsahu začnou mezi sebou vytvářet vazby a spojovat se do větších částic, kde vlivem své gravitace postupně ztrácejí výšku a padají na zem.

Princip Push-pull využívá okamžiku koncentrace emise a systémem VZT potrubí odvodu a přívodu umístěných podélně s osou objektu se nashromážděná emise průběžně odsává, prostřednictvím sacích vyústek (průduchů) do filtračního zařízení. Přívodní potrubí plní funkci tlačení, obvodní potrubí plní funkci tahu. Správným rozdílným výškovým umístěním VZT potrubí přívodu a odvodu, volbou správného sacího a výdechového elementu se dociluje efektivní účinnosti odsávaní zplodin při svařování.

Výkon ventilátoru filtračního zařízení se odvozuje od množství otevřeného prostoru objektu svařovny nebo části svařovny a množství výměny vzduchu na pracovišti. Pro tento systém platí, čím intenzivnější svařování a kratší vývin emise, tím četnější výměna vzduchu.

Nevýhodou těchto systémů je skutečnost, že nepracují efektivně v přítomnosti dalšího vzduchotechnického zařízení, které může emisi během procesu odsávání uvádět do nežádoucího pohybu a tím bránit vzniku výše uvedeného procesu. Platí, že pokud je instalováno teplovodní ústřední vytápění nebo zářiče sálavého tepla nemusí mít provozovatel obavy. Dalším zásadním negativním faktorem pro rozhodnutí tento systém používat je skutečnost, že pro proces tlaku se využívá přefiltrovaný vzduch, který může mít za následek překročení nejvyšších přípustných koncentrací na pracovišti. V tomto případě doporučujeme část přefiltrovaného vzduchu odvést mimo interiér haly a do VZT systému vložit rekuperační jednotku anebo přívodní ventilátor a část vzduchu v množství do 25 % jmenovitého objemu výkonu filtračního zařízení vrátit do tlačného vzduchotechnického přívodního potrubí a tím i do objektu.

Závěrem je nutno podotknout, že u tohoto systému vzniklá svařovaná emise prochází přes dýchací zónu svářečského personálu a účelem tohoto zařízení není vzniklou emisi se 100 % účinnosti odvést, ale je snižovat koncentraci svařovaných emisí na pracovištích.