Hliník, zinek popřípadě hořčík se v současnosti stává stále více využívaným materiálem ve strojírenské praxi. Vlastnosti těchto materiálu jsou všeobecně strojírenskému oboru známé.
Na co se obecně zapomíná, jsou negativní vlastnosti těchto materiálů při jejich zpracování. Především při opracování (broušení, leštění, tryskání) vzniká kovový prach, který se vzduchem tvoří výbušnou směs. Výbušné kovové prachy mají specifické vlastnosti od ostatních prachů jako jsou například dřevní a moučný prach se zásadně odlišují svými výbuchovými parametry. Prachy mění své výbuchové charakteristiky v závislosti na zrnitosti (jemný prach je snadněji iniciován k výbuchu a dosahuje razantnějších účinků). U prachů lehkých kovů se tento fenomén projevuje v neobvyklé míře. Zatím co například u dřevního prachu je rozdíl výbuchových charakteristik mezi jemnou a hrubou frakcí v desítkách procent, tak u hliníkového prachu se pohybujeme v řádu stovek procent.
Emise, které vznikají při zpracování lehkých kovů se zpravidla odsávají prostřednictvím filtračních zařízení, které odsávanou emisi shromažďují na povrchu filtračního materiálu. Filtrační materiál uvnitř filtrační skříně filtru je čištěn stlačeným vzduchem, optimálně navržené čištění zajištuje stálý průtoku vzduchu ve vzduchotechnickém systému, jelikož se zvyšujícím se znečištěním úměrně stoupá tlaková ztráta tzn. snížení průtoku vzduchu.
Nashromážděný prach vytváří při tomto procesu uvnitř skříně koncentrovanou a snadno výbušnou emisi. Uzavřený prostor filtrační skříně tvoří bariéru, která potenciální výbuch vždy směřuje vzduchotechnickým potrubím nekontrolovaně zpět do výrobní technologie, kde následně ohrožuje zdraví a životy operátorů a způsobuje majetkové škody provozovateli. Aby provozovatel mohl bezpečně provozovat takové zařízení je potřeba učinit při návrhu odsávacího systému přezkoumáni návrhu a řadu bezpečnostních opatření. Jedním z těchto přezkoumání je vždy provést laboratorní rozbor a zjistit „požárně technické charakteristiky prachu“ (PTCHP). Na základě zjištěných výbuchových parametrů se zkoumaný prach zařadí do tříd (St1, St2, St3), které určí směr k návrhu technických a bezpečnostních opatření, kterými odsávací zařízení musí být vybaveno. Dalším důležitým faktorem pro návrh odsávacího systému výbušného prachu je stanovení zón, kde se výbušná emise bude vyskytovat. Zóny charakterizují prostory, kde se výbušná emise může vznikat, hromadit a tvořit výbušnou směs. Vychází se zpravidla z „dokumentace o ochraně před výbuchem“ (DOPV), která je v našem právním systému zakotvena v NV 406/2004 jejíž vypracování je pro všechny provozovatele zařízení s možnou iniciaci výbuchu nezbytné. Dalším důležitým dokumentem, který provozovatel musí pro návrh odsávacího zařízení doložit je „protokol o určení vnějších vlivů“ (PUV).
Na základě těchto dokumentů (PTCH, DOPV, PUV) může následně projektant vypracovat analýzu rizik a projektovat bezpečný odsávací systém. Tento postup se v praxi obecně nedodržuje a podcenění rizik spojených s odsáváním výbušných lehkých kovových prachů vede každoročně k řadu mimořádných událostí a škodám na zdraví a majetku.
V případě chcete-li na míru navrhnout systém pro odsávání hliníkového prachu zahrnující realizaci nebo jen vypracování projektové dokumentace neváhejte nás kontaktovat.
